Jedno máme všichni lidé společné – naše cesta jednou skončí. Co však máme každý jiné, je způsob, jakým se chceme se světem rozloučit. A pro některé z vás je představa hřbitova velmi skličující. Ale nemusí to tak být! Slyšeli jste o ekologickém pohřbívání?
Obsah článku
Ekologické pohřbívání
Dnešní doba se vyznačuje zejména snahou vrátit přírodě to, co jsme jí vzali. Ti zodpovědnější z nás třídí odpad, používají recyklovatelné materiály, šetří vodu, energii… A ekologicky lze být i pohřben.
Ekologické nebo také bio pohřbívání je takový způsob pohřbení zemřelého, které zanechává minimální ekologickou stopu. Říkáte si, že je to zbytečné? Že lidé už neví, co vymyslet? Pojďme si tedy povědět něco o kremaci a běžném pohřbívání v rakvi do země.
Během kremaci se spotřebuje v přepočtu tolik energie, kolik by jeden člověk spotřeboval v domácnosti za 1 měsíc. Dalším negativem krematoria jsou spaliny – zejména rtuť a oxid uhličitý.
Při uložení do země dochází ke znečišťování spodních vod balzamovací tekutinou.
Důvody, proč uvažovat o dalších možnostech tedy již znáte, a teď si pojďme představit některé z možností, které je možné využít u nás či ve světě.
Přírodní hřbitovy
V rámci těchto hřbitovů se využívají papírové rakve. Důvodem je to, že papírová rakev je lehce rozložitelná a tělo zemřelého se tak propojí s přírodou. V rámci takových hřbitovů nenajdete žádné náhrobky, protože by narušovaly přirozený vzhled krajiny.
Rozptýlení popela
Jak jsme uvedli na začátku článku, je krematorium energeticky náročné a při procesu vznikají spaliny. Rozhodně je však pohřeb rozptylem ekologičtější než pohřbívání do země v robustních rakvích. Mnohé hřbitovy pro tyto účely nabízejí tzv. rozptylové louky.
Vzhledem k zákonu o pohřebnictví musí být s ostatky zacházeno důstojně. Na základě toho musí rozptýlení probíhat důstojně a být provedeno na důstojném místě. Ideálně by tento akt měl být před smrtí sepsán jakožto přání zemřelého.
V této části článku je třeba zmínit, že v USA se využívá tzv. vodní kremace. Ta využívá osminu množství energie oproti běžné kremaci a vzniká při ní menší množství emisí oxidu uhličitého. Spotřeba vody na 1 kremaci odpovídá denní spotřebě vody za 1 člověka. Nezbývá než doufat, že tento typ kremace bude brzy možný i u nás.
Po smrti budu strom
Ne, to není vtip, ale jedna z možností ekologického pohřbívání. Základem je bio urna, která je vyrobená z celulózy a kokosových vláken. Tato ekologická urna stojí cca 2 000 Kč a můžete si ji objednat přes internet. V rámci objednávky si vyberete druh stromu (borovice, jinan, dub, buk či javor).
Součásti urny je substrát a semínko vybraného stromu. Do spodní části urny vložíte popel zemřelého, vložíte do země a zalijete. Popel zemřelého se stává hnojivem pro nový život – strom. Pro některé je tato forma nepříjemná v tom, že se popel jejich zemřelého příbuzného stává hnojivem. Pro jiné je toto naopak důvodem, proč tento způsob volí.
Fotografie z Pixabay.com Pixabay License
Les vzpomínek
Tento krásný název nese přírodní hřbitov v Praze-Ďáblicích. Tento druh hřbitova začíná vznikat i v dalších městech ČR. Pozůstalí zde mohou urny z ekologického materiálu nechat uložit pod vybraný strom. V tomto případě jsou voleny urny z papíru. Následně se pozůstalí podílí na nákladech za péči o les a zároveň na nákladech za digitalizaci hřbitovních míst.
Pohřbívání pod stromy se ukázalo jako velmi dobrá alternativa k variantám tradičního pohřbu. Po uložení ostatků pod strom se smuteční hosté přesunou k ústřednímu dílu Lesa vzpomínek – Skořápce. Zde se zapálí svíčky na vodě a mohou se posílat vzkazy zemřelým do nebe.
Po smrti budu prsten
A to jste si říkali, že „budu strom“ byl divný název, co? Švýcarská firma Algordanza, kterou můžete využít i z ČR, vyrobí z minimálně 500 g popela diamantový prsten. Jak? Za použití vysokého tlaku a teploty kolem 3 000 °C se z popela po několika dnech zformuje diamant. Cena celého procesu se pohybuje kolem 70 000 Kč a výsledkem je diamant o velikosti 0,3-1 karát.
Co země to způsob
V rámci světa existuje mnoho různých způsobů, jak lze naložit s popelem či tělem zemřelého.
Ve Velké Británii je možné z popela vytvořit vinylovou desku s oblíbenou kapelou zemřelého.
V USA pokročili ještě dál a vymysleli „kompostování lidí“. Zní to sice velmi děsivě, ale ve skutečnosti se jedná o proces, při kterém tělo zemřelého zetleje a promění se v hlínu a to během 30 dní. USA je v této oblasti celkově pokrokovější a nabízí i další možnost – popel se smíchá s betonem, čímž vznikne hmota podobná korálu. Tato hmota je vhozena do moře a splyne s útesem.
Vědecké účely
Dalším ze způsobů, jak využít naše tělo po smrti, je věnovat jej k vědeckým účelům. Budete mít jistotu, že posloužilo k dobrým účelům. Právě díky dárcům dokázal Gunther von Hagens vytvořit výstavu Human bodies.
Tradiční pohřeb
Nic z předešlého vás neoslovilo? Pohřeb má být takový, jak by si ho zemřelý přál. A zároveň takový, aby pozůstalí měli důstojnou možnost se rozloučit. Každý si pod slovním spojením „důstojné rozloučení“ představí něco jiného (více o průběhu pohřbu), a právě proto je skvělé, že si každý může vybrat to, co on považuje za správné.
Využít pohřební službu už v dnešní době nemusí znamenat jen pohřeb dle přesně daných podmínek. Můžete si vybrat, jak bude ceremoniál probíhat. Dokonce si můžete jako místo posledního rozloučení vybrat svůj domov či jiné vámi vybrané místo.
Květiny na pohřeb pak také můžete volit dle toho, jaký typ pohřbu jste zvolili. V rámci ekologického pohřbu se doporučují kytičky ze zahrady či louky. V rámci tradičního pohřbu volíme smuteční kytice či věnce z květinářství. Nejméně vhodnou a šetrnou formou jsou pak umělé květiny.