Obsah článku
Kdo je laktoovovegetariá?
Laktoovovegetariáni jsou lidé, kteří odmítají veškeré druhy masa kromě ryb. Avšak mléko, mléčné výrobky a vejce konzumují běžně.Vhodná je příprava jídel v páře a dušením kvůli zachování výživných látek a vitamínů.
Pozitiva laktoovovegetariánství
Laktoovovegetariánská strava je pestrá, chutná., nezatěžuje trávicí trakt a přispívá k omezení vzniku civilizačních chorob jako je diabettes mellitus, kardiovaskulární choroby.
Díky vysokému obsahu vlákniny pomáhá udržovat optimální hladinu cholesterolu v krvi, působí preventivně proti divertikuloze, příznivě ovlivňuje střevní peristaltiku.
Zamezuje vzniku obezity a tím i následnému přetížení kloubů, artroze a artritidě. Vhodně složená laktoovovegetariánská strava nepůsobí žádná zdravotní rizika.
Kdo je laktovegetarián?
Laktovegetariáni nekonzumují maso a vejce. Vejce nekonzumují vzhledem k přesvědčení, že vejce je počátečním stádiem masa. Avšak mléko a mléčné výrobky konzumují běžně.
Kdo jsou vegani?
Vegani nekonzumují maso, vejce, mléko a méčné výrobky. Je to nejpřísnější směr vegetariánství. Většina veganů si neobleče nebo nepoužije nic, co by bylo vyrobeno z kůže, kožešin nebo jiných materiálů, vyžadujících zabití zvířete.
Veganská strava může vést k podvýživě. Při veganské výživě navíc často hrozí nedostatek energie, tuků, bílkovin, minerálních látek, zejména železa a vápníku, zinku a mědi. Nadměrný přísun vlákniny snižuje resorpci a využitelnost živin, hlavně vitamínů a minerálních látek. Výhradně rostlinnou stravu nelze tedy v žádném případě doporučit jako trvalou výživu pro žádnou skupinu populace.
Pozitiva veganství
- nižší obsah energie a tuků, zvláště nasycených;
- vyšší přísun mono- a polynenasycených mastných kyselin;
- strava neobsahuje cholesterol;
- vyšší přísun komplexních sacharidů a vlákniny;
- vyšší obsah vitaminů B 1, C, E kyseliny listové a betakarotenu;
- vyšší obsah draslíku, hořčíku a manganu;
- nižší přísun sodíku.
Možná rizika veganství
- nebezpečí deficitu plnohodnotné bílkoviny;
- nedostatečný přísun vitaminů B 2, B 6, B 12 a D;
- nedostatečný přísun vápníku, železa, jodu a selenu;
- nedostatečná saturace vápníkem, železem,jodem a selenem;
- vysoký obsah oxalátů, fytátů a kadmia;
- vysoký obsah dusičnanů;
- nedostatek esenciální mastných kyselin;
- veganská strava může vést k závažným projevům z nedostatku řady živin.
Možné následky veganství
- křivice;
- klinické projevy nedostatku jodu (poruchy štítné žlázy);
- zvýšený výskyt anémií z nedostatku vitamínu B 12, kyseliny listové a železa;
- hyperhomocysteinemie;
- poruchy menstruačního cyklu, amenorea;
- nízká porodní váha novorozeněte;
- rozštěpy patra, páteře;
- u dětí menší vzrůst a zpomalený vývoj;
- nízký obsah některých živin v mateřském mléce;
- osteoporoza;
- malnutrice z nedostatku bílkovin.
Kdo je peskovegetarián?
Jsou lidé, kteří jedí mléčné výrobky, vejce, ale nejedí žádné maso kromě ryb.
Kdo jsou semivegetariáni?
Jsou lidé, kteří nejedí jen tmavé maso, ale konzumují ryby, vejce, mléčné výrobky.
Kdo je vitarián
Zařazují do svého jídelníčku pouze stravu syrovou. Základ jejich jídelníčku tvoří ovoce, zelenina, ořechy, semínka, naklíčené obiloviny a luštěniny.
Některé zásady tzv. přírodní stravy jsou podobné jako zásady racionální výroby biopotravin. Celkově se vrací se k tradičním způsobům zemědělské výroby, a to jak u pěstování rostlin, tak při chovu hospodářských zvířat. Zemědělská výroba i následné zpracování potravin zcela vylučují používání syntetických složek. Pokrmy se požívají nerafinované a bez tepelné úpravy, bez jakéhokoliv zpracování, změn, konzervace, zahřívání, ozařování, ošetřování plyny, bez dlouhého skladování a chemických aditiv, což sebou přináší zvětšené riziko mikrobiálního napadení. Rovněž obsah a aktivita přirozených toxických a antinutričních složek bývají velmi vysoké. Nebezpečný může být vysoký obsah mykotoxinů produkovaných plísněmi. Rovněž senzorická jakost takto připravovaných potravin bývá často velmi špatná.
Argumenty pro syrovou stravu
Vařením se ničí různé vitaminy a enzymy. Například vitamin C, který je velmi termolabilní, se vařením úplně zničí. Bez něj nemůže v buňkách probíhat okysličování, ani zneškodňování cholesterolu v krvi. Při jeho nedostatku se tvoří zubní kaz, dochází k ateroskleróze. Snižuje se i odolnost proti infekčním chorobám a rakovině. Nejvíce vitaminu C obsahuje křen, zelená paprika, petržel, zelí, jahody, pomeranče, květák, citrony, ale jen za předpokladu, že jsou syrové, nekonzervované.
Při tepelném zpracování potravin vzniká řada škodlivých látek, zejména při smažení, pečení, grilování, fritování a uzení. Čím vyšší je teplota, tím rychleji tyto látky vznikají a tím jsou nebezpečnější. Množství škodlivých látek je přitom přímo úměrné době působení vysokých teplot. Tyto vzniklé škodliviny mají karcinogenní a mutagenní účinek.
Tuky, zejména nenasycené oleje, které používáme při vaření se také v průběhu zahřívání a zpracování mění. Nejenže ztrácejí spoustu své nutriční hodnoty, ale opět vytvářejí mutagenní a karcinogenní látky. Vařením se změní i přirozené aroma a chuť pokrmů. Potom je musíme dochutit nadměrným množstvím soli, cukru, octa či koření.
Syrová strava obsahuje většinou nízký obsah tuků a kalorií, takže u většiny lidí podporuje hubnutí. V syrové stravě je velké množství nerozpustné vlákniny, což podporuje pravidelnou stolici a rozpustné vlákniny, která snižuje riziko srdečních chorob. Zvýšená konzumace syrového ovoce a zeleniny pomáhá tělu bojovat s infekcí a chrání proti některým druhům rakoviny.
Syrová strava má na organismus velký detoxikační vliv.
Argumenty proti syrové stravě:
Většina z nás byla vychována na vařené a upravované stravě. Trávicí systém již není schopen strávit velké množství syrové stravy. Přidávání syrové stravy do jídelníčku musí probíhat pozvolna.
Nadbytek syrové stravy může u některých jedinců vést k syndromu dráždivého tračníku. A nadbytek vlákniny zabraňuje vstřebávání vitamínů a nerostných látek.
V čínské medicíně existuje názor, že syrová strava oslabuje slezinu. To vyvolává v těle sklon ke „chladu a vlhku“, dochází k symptomům, jako městnání tekutin, vlhkým dlaním, nadýmání v břiše a k řídké stolici. Zejména v zimním období je proto nutno přidávat k syrovým jídlům „zahřívací“ koření jako např. zázvor či skořici. Syrové potraviny též mohou být kontaminovány choroboplodnými organismy, i když to platí zejména u potravin živočišného původu jako maso, mléko a vejce. U rostlinných surovin je třeba si dávat pozor na kontaminaci plísněmi.
Především syrové ovoce a med uvádějí do chodu zvlášť agresivní procesy čištění. I některé druhy zeleniny by měly být při přechodu na syrovou stravu užívány s mírou, zejména pažitka, cibule, pórek a pastinák. Pokud je přechod na syrovou stravu náhlý, může dojít k rychlému vyplavení usazených škodlivin z hlubokých orgánů jako jsou játra a ledviny do povrchového vylučovacího systému, v němž hrají důležitou roli útroby, kůže a lymfatický systém.
Nejsou-li však tyto orgány na takové čištění připraveny, může je to příliš namáhat a vyvolat léčebnou krizi. Dostaví se, když jedovaté substance vystoupí rychleji z tělesných tkání, než vyměšovací orgány mohou odstranit, a to potom vede k otravě krve a lymfy.
Kdo jsou frutariáni?
Konzumují pouze čerstvé ovoce.
Pozitiva frutariánství
- vysoký obsah vody z ovoce udržuje optimální střevní peristaltiku;
- udržuje optimální hladinu cholesterolu v krvi;
- vysoký obsah vitaminu C, betakarotenu a enzymů;
- vysoký obsah lehce využitelných sacharidů.
Možná rizika frutariánství
- Ø nadměrný obsah vlákniny vedoucí ke sníženému vstřebávání živin;
- Ø nedostatečný přísun nenasycených mastných kyselin;
- Ø snížený přísun vitaminu D a vápníku vedoucí k osteoporóze a osteomalacii;
- Ø rizika plynoucí z chemických postřiků;
- Ø alergie na některé druhy ovoce.
Frutariánství nelze doporučit dlouhodobě ani zdravému člověku, natož rizikovým skupinám. Lze ho aplikovat jen v rámci odlehčovacích dnů.
Autor clanku: Hanka