Hlavní Potraviny Účinky čaje na zdraví.

Účinky čaje na zdraví.

by redakce
Zajímavosti o čaji

Čaj se stal velmi důležitým bodem ve světovém obchodu ve Spojeném království, kde nemálo přispíval ke globální dominanci toho národa až přibližně do konce osmnáctého století.

Indie je největším světovým spotřebitelem čaje mezi národy vzhledem k velkému počtu obyvatel. Spotřeba čaje na osobu totiž v Indii zůstává pouze na skromných 750 gramů na osobu ročně.

Čaj také obsahuje malé množství theobrominu a theofylinu, ale také například i fluorid.

Téměř všechny čaje v sáčcích a většina čajů prodávaných na Západě, jsou směsí.

Čajový keř

Čajovník je stálezelený keř ze skupiny Theaceae. Nejznámější je rod „Camellia“. Hlavní odrůdy jsou Camellia sinensis sinensis a Camellia sinensis assamica. Camellia sinensis, také známá jako čínský čaj, je keř dosahující maximální výšky 3-4 metrů. Roste v mírném podnebí, umí odolat i velmi nízkým teplotám. Listy této rostliny dorůstají do 4-8cm. Camellia assamica dokáže vyrůst až do výšky stromu, tedy téměř do 20 metrů. Aby se čajové listy snadněji sklízely, oba keře se prořezávají a seřezávají do výšky asi 1,2 metru. Druh assamica se pěstuje v teplejším podnebí. Vyskytuje se v tropickém nebo subtropickém klimatu a velikost listů této rostliny je 5-10cm. Assamica je odolnější druh, lépe zvládá vysoké teploty a stala se nejběžnějším druhem čaje.

Jak se sklízí čaj?

O čaji je obecně známé pravidlo, že čím výše se čaj pěstuje, tím je kvalitnější. První sklizeň čajových lístků je možná přibližně po čtyřech letech. Samotná sklizeň může probíhat kdykoliv během roku, ale čajové lístky dosahují nejlepší kvality během suchého monzunového období. Ruční sklizeň čaje je velmi náročná. V některých oblastech, kde je málo pracovní síly, je ruční sběr nahrazen strojovým, ale kvalita sklízeného čaje může zásadním způsobem poklesnout. Při sklizni čajových lístků se rozlišuje Jemná fleš, což je listový pupen se dvěma lístky, Střední fleš – listový pupen se třemi lístky a Hrubá fleš – listový pupen se čtyřmi lístky. Obecně platí, že čím jemnější fleš, tím kvalitnější čaj. Ve výše položených oblastech, kde roste kvalitnější čaj, se sklízí téměř vždy jemná fleš.

Velikost čajových lístků

Podle velikosti lístků se čaj dělí na čaj listový, čaj zlomkový (broken) a čajovou drť (fannings). Listové čaje a čaje typu broken se používají především na výrobu sypaného čaje. Tento čaj se musí déle louhovat. Čaje s velmi malými částmi listů se používají do nálevových sáčků a nepotřebují pro louhování tak dlouhou dobu.

Lístkové čaje

Flowery Orange Pekoe (FOP) je čaj ze stonků a z nejvýše posazených lístků. Orange Pekoe (OP) je čaj z dlouhých zašpičatělých listů, které jsou o trochu větší než u čaje FOP a neobsahují špičku (tip). Tento čaj se sklízí až poté, když začnou otevírat koncové pupeny. Pekoe (P) je čaj ze špičatých lístků, ale větších než OP. Souchong (S) je čaj sklízený z velkých lístků.

Zlomkové čaje

Zlomkový čaj se získává válcováním ještě zelených lístků. Lístky rozdrcené během válcování se třídí podle druhu. Flowery Broken Orange Pekoe (FBOP) jsou silně aromatizované čaje ze Srí Lanky nebo severní Indie. Broken Orange Pekoe (BOP) je jeden z nejobvyklejších zlomkových čajů se silnou chutí. Broken Tea (BK) je podobný jako BOP, ale lístky nejsou tak dlouhé.

Čajová drť

Čajová drť je nejčastěji konzumovaný druh čaje. Tvoří malé částečky lístků. Čajová drť rychle uvolňuje svoji chuť a barvu, takže je nejvhodnější pro balení do nálevových filtračních sáčků.

Broken Orange Pekoe Fannings (BOPF) a Orange Fannings (OF) jsou čaje s jemnou strukrutou. Pekoe Fannings (PF) jsou nejmenší lístky, o trochu menší než BOP. Pekoe Dust (PD) a Dust (D) je velmi jemný čaj se silnou a aromatickou chutí.

Zpracování čaje

Po sklizni se čajové lístky odvážejí ve velkých pytlích do továrny k dalšímu zpracování. Metody zpracování čaje se v jednotlivých oblastech liší, ale zpracovávající proces se skládá vždy ze čtyř základních kroků: zavadnutí, svinování, fermentace a sušení. Pak je čaj roztříděn a zabalen. Čaj se téměř vždy zpracovává v zemi původu. Z 250 gramů čerstvých čajových lístků se získá cca 100 miligramů čerstvého čaje. Výroba zeleného čaje nezahrnuje stadium fermentace, po zaschnutí jsou lístky napařovány.

Zavadnutí je první krok zpracování čaje. Lístky se rozloží a nechávají se zaschnout při teplotě 25–30°C. Obsah vody, který se u čerstvých lístků pohybuje kolem 75–80%, se sníží na 60–70%.

Svinování je druhý krok. Zavadlé lístky jsou pak asi půl hodiny svinovány. Jakmile jsou rozdrceny, získávají postupně svou typickou chuť a vůni.

Po svinování následuje Fermentace. Rozdrcené lístky jsou k fermentaci přeneseny do zvláštních místností, do nichž je vháněn vzduch o teplotě 25°C a vlhkosti 95%. Při tomto stadiu zpracování se lístky mění z jasně zelených na hnědé a vyvíjí se zvláštní, pro čaj typické, aroma. Délka fermentace (cca 4 hodiny) je rozhodující pro konečný charakter čaje.

Sušení lístků následuje bezprostředně po fermentaci. Sušení se provádí při teplotě 95°C. Vlhkost samotných čajových lístků se tak sníží na 4–6%. Po cca 30 minutách získává čaj svou typickou černou barvu. Ze 100kg čerstvých čajových lístků se získá asi 20kg černého čaje. Poté co čaj opustí sušičku, je nutná selekce. Ta se obvykle provádí podle velikosti, proséváním. Tyto různě velké částečky se použijí pro různé druhy čajů, od sypaných po filtrované.

Čaj obsahuje různé druhy polyfenolů a navzdory obecně rozšířenému názoru, čaj neobsahuje tanin.

Základní dělení čaje

Zelené čaje

Jsou čaje nefermentované, aby fermentační proces nezačal je potřeba ihned po tom co byli lísky utrženy tyto lístky zahřát, tím se zataví proces fermentace. zahřátí se provádí na kovových pánvích nebo v Japonsku se používá prohřívání párou.

Bíle čaje

Jsou částečně fermentované, list není ihned po utržení prudce zahříván ale je poměrně rychle usušen.

Žluté čaje

Jsou zlehka dodatečně fermentované čaje jedná se o velice vzácný čínský čaj. Postup je držen v tajnosti, ale probíhá asi takhle. Po sběru jsou listy prudce zahřáty, pak různě formovány a hněteny a před koncem sušení je v čaji vyvolán uměla proces fermentace.

Polozelené čaje

Jsou částečně fermentované čaje. po sklizni se v lístcích které mají částečně narušené okraje započíst proces fermentace, který je po určité době přerušen prudkým zahřátím.

Černý čaj

Je dokonale fermentovaný čaj. sklizený čaj se nechá při konstantní teplotě 22°C a vlhkosti nechá zavadnou, poté je probíhající proces fermentace, který probíhá obvykle 150 minut podpořen narušením buněčných struktur. V konečné fázi je čajový list tříděn a sušen.

Účinky čaje na zdraví

Pití zeleného čaje pomáhá při snižování nadváhy

K tomuto tvrzení přispívají dvě studie. V první studii byl podáván jedné skupině zelený čaj a druhé placebo. Ve druhé studii, provedené na ženevské univerzitě byl zkoumán společný účinek kofeinu a složeniny zvané EGCG (epigallocatechin) na nadváhu.

V prvním případě bylo potvrzeno, že ti, co požívali zelený čaj, spálili navíc 70 kalorií denně ve srovnání s těmi, co měli placebo. Má se za to, že se jedná o účinek antioxidantů a které podporují metabolismus.

Druhá studie potvrdila prakticky to samé s tím, že metabolismus se zrychlil díky těmto antioxidantům a kofeinu o 4%.

Pití zeleného čaje může působit preventivně proti nezdravému slunečnímu záření

Vědecká studie univerzity v Clevelandu ve státě Ohio potvrdila blahodárné účinky zeleného čaje na pokožku…
K tomu, abychom se dostatečně ochránili, je prý třeba vypít 4 šálky zeleného čaje denně. Ledový čaj tento účinek v žádném případě nemá. Samozřejmě, že kromě pití zeleného čaje je třeba zachovat všechna další preventivní opatření (krémy,tmavé brýle atd.).

Zelený čaj prodlužuje život po infarktu

Vědečtí pracovníci Lékařského ústavu v Bostonu ve státě Masachussets zveřejnili studii, která potvrzuje ,že zelený a dokonce i černý čaj prodlužují život po infarktu. Do tohoto výzkumu bylo zahrnuto 1900 mužů i žen po šedesátce, kteří prodělali infarkt. Silní pijáci čaje (19 a více šálků za týden) se dožívali průměrně o 4 roky déle než lidé, kteří čaj nepili. U konzumentů s nižší dávkou čaje byl tento rozdíl zhruba poloviční.

Čaj posiluje kosti

Výzkum, který probíhal v Národní univerzitní nemocnici na Tajwanu potvrdil, že čaj obsahuje fluorid a flavonoidy, které příznivě působí na kosti. Do studie bylo zahrnuto 1037 osob obojího pohlaví od třiceti let výše a všem byl proveden kontrolní test stavu kostí a zubů. Hustota a celkový stav kostí a zubů byl jednoznačně lepší u konzumentů čaje celkově o 6,2%.

Zelený čaj snižuje negativní účinky cigaretového kouře

K tomuto závěru došly nezávisle na sobě dva výzkumné ústavy, jeden z Akademie preventivní medicíny v Pekingu a druhý na lékařské fakultě Univerzity v Indianě. Byl zde zkoumán kyslíkový stres neboli stav nerovnováhy pro-oxidantů a antioxidantů v buňce, častá příčina rozvoje rakoviny.

Bylo zjištěno, že kuřáci konzumující zelený čaj měli o 40-50% nižší výskyt této nerovnováhy. To znamená, že riziko výskytu rakoviny a dalších chorob byl u nich výrazně nižší. Samozřejmě, že tato studie nikoho nenabádá ke kouření.

Pití zeleného čaje může předcházet revmatické artritidě

V dubnu 1999 Univerzita v Clevelandu zveřejnila studii, že konzumace čtyř a více šálků zeleného čaje denně může působit preventivně proti vzniku artritidy a hodně ulevit těm, kteří s touto chorobou již bojují. V této studii bylo potvrzeno, že zelený čaj působí nejen proti rakovině ale díky vysokému obsahu antioxidantů má i protizánětlivé účinky.

Zelený čaj působí preventivně proti rakovině

Stále probíhající výzkumy neustále potvrzují další pozitivní vlastnosti zeleného čaje. Snad nejzajímavější je nedávno zveřejněný potvrzený výzkum japonského Saitamského výzkumného ústavu proti rakovině, kde byl jasně dokázán vliv zeleného čaje na výskyt rakoviny prsu. Ženy, které pily pět šálků a více denně, měly velmi znatelně nižší výskyt tohoto druhu rakoviny a daleko nižší riziko návratu choroby.

Díky obsahu catechinu EGCG je možné usoudit, že zelený čaj působí stejně preventivně proti ostatním typům rakoviny. Ve stejném ústavu bylo prokázáno, že EGCG zabíjí rakovinné buňky pěstované v laboratorních podmínkách a přitom neublíží normálním zdravým buňkám. Z toho plyne, že zelený čaj může působit nejen preventivně, ale také jako podpůrný prostředek při léčbě těchto chorob.

Nejsilnější ze všech antioxidantů

V září 1997 přišel na veřejnost profesor Dr. Lester Mitscher z kansaské univerzity s objevem, že zelený čaj obsahuje nejsilnější ze všech antioxidantů. Tento výzkum potvrzuje, že catechin EGCG vyskytující se v zeleném čaji je více jak 100x účinnější v potírání volných radikálů než vitamín C a 25x silnější než vitamín E. Projevil se také jako silnější než známé antioxidanty jako BHA, BHT a resveratol…

Mitscher poukázal na skutečnost, že zelený čaj obsahuje nejvyšší koncentraci tohoto antioxidantu. Zatím nebyla stanovena přesná denní dávka zeleného čaje, ale podobnou studii již provedla několikrát čínská věda a shoda panuje na čtyřech šálcích denně.

Za zmínku stojí fakt , že tento mocný pomocník lidstva EGCG není obsažen v černém čaji , protože ho ničí fermentace (oxidační proces při zpracování).

Nepřehlédněte - další zajímavé články

Zanechat komentář

* Zanecháním komentáře souhlasíte s ukládáním své přezdívky (jména, pojmenováním, příjmení apod.), včetně email adresy za účelem pouze technického rázu (blokovaní SPAM). Žádné údaje nejsou dále zpracovávané ani předávané třetím stranám. Přečtěte si Podmínky užívání a ochrana soukromí.