Moderní životní styl přináší mnoho výhod, ale zároveň i nemalé zdravotní problémy. Mezi ně patří i potíže s trávením, které jsou často podceňovány – dokud se neobjeví vážnější komplikace.
Jedním z takových onemocnění je divertikulitida, tedy zánět střevních výchlipek. Zatímco v minulosti byla vzácná, dnes postihuje miliony lidí po celém světě, a to i v zemích, kde dříve téměř neexistovala. Tento nárůst souvisí především se změnou životního stylu.
Co přesně divertikulitidu způsobuje a jak můžeme snížit riziko jejího vzniku? Tento článek vám přinese praktické rady, jak podpořit zdraví střev, jak předejít opakovaným zánětům a na jaké varovné signály si dát pozor.
Obsah článku
Proč je divertikulitida stále častějším problémem?
Pokud jste o divertikulitidě ještě neslyšeli, možná vás překvapí, že jde o onemocnění, které v posledních desetiletích dramaticky narůstá.
Proč tomu tak je? Důvodů je hned několik – změny ve stravování, sedavý způsob života i stárnutí populace. Dříve byla divertikulitida považována za nemoc vyššího věku, ale dnes se objevuje u stále mladších lidí.
Definice divertikulitidy
Co je to divertikulitida? Divertikulitida je zánět nebo infekce střevních divertiklů, což jsou malé výchlipky ve stěně tlustého střeva.
Tyto kapsy se mohou zanítit, pokud se v nich zachytí nestrávené zbytky potravy a bakterie. Tento stav může vést k silné bolesti, horečce a dalším vážným komplikacím.
Nemoc, která se nenápadně šíří
Divertikulitida byla dříve považována za vzácnou chorobu, která postihuje především starší generaci. Dnes ji však lékaři diagnostikují stále častěji i u mladších lidí.
Podle zdravotnických statistik až 50 % lidí nad 60 let trpí divertikly, přičemž u osob nad 80 let je to dokonce 70 %. Alarmující je však nárůst výskytu u lidí mladších 40 let, což naznačuje, že nejde jen o problém související s věkem.
Co způsobuje divertikulitidu?
Největším problémem je moderní strava chudá na vlákninu, plná zpracovaných potravin a cukru. Přidejte k tomu sedavý způsob života a stres a máme ideální podmínky pro rozvoj této nemoci.
Vznik divertiklů: Proč se ve střevech tvoří výchlipky?
Představte si své střevo jako dálnici – pokud je cesta hladká, vše plynule projde. Ale když se začnou objevovat výmoly (tedy divertikly), provoz se zpomaluje, tvoří se zácpy a nakonec může dojít k havárii, tedy k zánětu.
A právě tento zánět, známý jako divertikulitida, způsobuje nepříjemné bolesti, horečku a další komplikace a může vést až k perforaci střeva.
Tento proces trvá roky a obvykle probíhá nepozorovaně. Mnoho lidí vůbec neví, že divertikly má, dokud se neobjeví první příznaky divertikulitidy.
Největší viníci: Jaké faktory přispívají k rozvoji nemoci?
Co vše přispívá k rozvoji divertikulitidy? Některé faktory vás možná překvapí.
1. Strava chudá na vlákninu – když chybí palivo pro střeva
Naše moderní stravovací návyky se výrazně liší od toho, co jedli naši předkové. Konzumujeme přemíru zpracovaných potravin, fast foodů a cukru, ale zapomínáme na dostatek vlákniny, která je nezbytná pro zdravé trávení.
Vláknina se nachází v zelenině, luštěninách a celozrnných obilovinách. Pokud jí máme ve stravě málo, stolice se stává tuhou, což nutí střeva pracovat intenzivněji a zvyšuje tlak v trávicím traktu.
Tento zvýšený tlak postupně oslabuje střevní stěnu a vytváří ideální podmínky pro vznik divertiklů – malých váčků, které mohou být náchylné k zánětu.
Jak zjistit, že vám chybí vláknina?
- Častá zácpa nebo naopak nepravidelná stolice
- Nadýmání a pocit těžkosti po jídle
- Dlouhá doba trávení a pocit plnosti
2. Sedavý způsob života
Lidské tělo je stvořeno k pohybu, a když ho nemá dostatek, zpomaluje se nejen metabolismus, ale i peristaltika střev – tedy přirozené vlnovité pohyby, které posouvají potravu trávicím traktem.
Nedostatek pohybu tak může vést ke zpomalení trávení, zácpě a zvýšenému tlaku ve střevech, což přispívá ke vzniku divertiklů.
Dlouhé sezení například v kanceláři nebo při řízení auta bez pravidelného pohybu doslova oslabuje střeva. I krátké každodenní procházky nebo pár minut protahování mohou mít významný vliv na zdraví trávicího systému.
3. Chronický stres
Stres a trávení jsou úzce propojené. Stresové hormony mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry, což vede k oslabení střevní stěny a vyšší náchylnosti k infekcím a zánětům.
Lidé, kteří žijí ve vysokém stresu, často trpí zažívacími problémy, jako jsou syndrom dráždivého tračníku, záněty střev nebo právě divertikulitida.
Dlouhodobý stres může také vést k nevhodným stravovacím návykům, jako je přejídání, konzumace tučných jídel nebo fast foodu, což ještě více zatěžuje trávení.
4. Nedostatek tekutin
Voda je pro trávení stejně důležitá jako vláknina. Pokud nepijeme dostatek tekutin, stolice může být příliš suchá a těžko průchodná, což zvyšuje tlak ve střevním traktu a podporuje vznik divertiklů.
Dospělý člověk by měl denně vypít alespoň 2 litry vody, přičemž se doporučuje doplňovat tekutiny rovnoměrně během dne. Káva, alkohol a slazené nápoje naopak mohou mít dehydratační účinek, což střevům neprospívá.
Prevence: Jak chránit svá střeva?
Nyní již víte, co trávení škodí. Vydejte se na cestu za lepším trávením díky těmto jednoduchým tipům na malé změny ve vašem životním stylu.
Jezte chytře – vláknina je váš nejlepší přítel
Každý den byste měli konzumovat dostatek celozrnných produktů, luštěnin, ovoce a zeleniny. Můžete si například připravit ovesnou kaši k snídani, luštěninový salát k obědu nebo si dát jablko jako svačinu.
Věděli jste, že je doporučené každý den zkonzumovat alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny?
Hýbejte se každý den – i malé změny pomáhají
Nemusíte hned začít běhat maraton, stačí pravidelná chůze, jízda na kole, plavání nebo i lehké protahování. Pohyb pomáhá střevům pracovat přirozeně a podporuje zdravou peristaltiku.
Každodenní procházky, jóga, práce na zahrádce nebo jakýkoliv jiný pohyb pomáhá trávicímu systému správně fungovat.
Omezte stres a dopřejte si dostatek vody
Zaměřte se na relaxační aktivity, které vám pomohou zvládat stres – jóga, meditace, čtení knihy nebo procházky v přírodě mohou pomoci snížit napětí a prospět trávení.
Dostatek tekutin je nezbytný – začněte den sklenicí vody a nezapomínejte pít pravidelně během dne. Pokud během dne zapomínáte pít, nastavte si připomínky do mobilu nebo si vodu připravte na viditelné místo a noste si ji s sebou po celý den.
Správné návyky už od dětství
Střevní mikrobiom, tedy soubor prospěšných bakterií ve střevech, hraje zásadní roli při trávení, vstřebávání živin a ochraně před nemocemi. Jak můžeme dětem pomoci vybudovat pevný základ pro zdravé trávení?
1. Rozmanitá a vyvážená strava
Dětská strava by měla být bohatá na přirozené zdroje vlákniny, jako je ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny a luštěniny.
Fermentované potraviny, jako jsou kysané zelí, tofu, kefír (pokud není dítě alergické na mléčné výrobky), miso nebo kimchi, mohou pomoci osídlit střeva prospěšnými bakteriemi.
2. Omezení ultra-zpracovaných potravin
Fast foody, sladkosti a průmyslově zpracované potraviny obsahují konzervanty, přidané cukry a umělá barviva, která mohou narušovat rovnováhu střevní mikroflóry.
Místo toho je vhodnější nabízet dětem domácí jídla z kvalitních surovin a čerstvé ovoce.
3. Přirozené prebiotikum v jídelníčku
Prebiotika jsou látky podporující růst prospěšných bakterií. Mezi přirozené zdroje patří česnek, cibule, chřest, pórek, banány a luštěniny.
Dětem můžeme například připravit banánové smoothie s trochou čekankového sirupu pro podporu střevní mikroflóry.
4. Dostatek pohybu a pobytu venku
Fyzická aktivita stimuluje peristaltiku střev a napomáhá lepšímu trávení. Děti by měly mít dostatek pohybu venku, kde se také setkávají s přirozenými mikroorganismy, které podporují rozmanitost jejich mikrobiomu.
5. Hydratace
Nedostatek tekutin může způsobit zácpu, což narušuje přirozený průběh trávení. Děti by měly pít dostatek čisté vody a vyhýbat se slazeným nápojům. Místo nich nabídněte například neslazený ovocný či bylinný čaj.
Příznaky, které nelze ignorovat: Jak tělo varuje před divertikulitidou?
Divertikulitida může začít nenápadně, ale pokud se neléčí, může mít vážné následky. Jak poznat, že něco není v pořádku? Tělo nám dává jasné signály – je jen na nás, zda jim budeme naslouchat.
Bolesti břicha a změny ve stolici: Když trávení vysílá varovné signály
Bolest v levé dolní části břicha je nejčastějším příznakem divertikulitidy. Může být tupá, stálá nebo naopak přicházet ve vlnách. Často se objevuje po jídle, kdy se střeva snaží trávit potravu, ale zanícené oblasti brání jejímu plynulému pohybu.
Změny ve stolici jsou dalším varováním – zácpa, průjem nebo jejich střídání mohou naznačovat, že ve střevech není něco v pořádku.
Pokud si všimnete, že vaše zažívání je jinak pravidelné, ale najednou se vymyká normálu, může to být důvod ke zvýšené pozornosti.
Kde vás bolí?
Trápí vás bolest ledvin nebo břicha? Bolest břicha způsobená divertikulitidou se někdy může šířit i do oblasti zad nebo boku, a pacienti ji tak mohou mylně považovat za problém s ledvinami. Je to proto, že střeva a ledviny sdílí nervové dráhy a tělo občas vyšle matoucí signál.
Pokud vás tedy bolí v boku nebo v oblasti ledvin, ale nemáte žádné potíže s močením, zamyslete se – nemůže jít o problém se střevy?
Horečka a celková únava: Když tělo bojuje se zánětem
Horečka je jedním z hlavních příznaků, který naznačuje, že v těle probíhá zánět. Pokud se k ní přidá zimnice, noční pocení nebo celková slabost, může jít o varovný signál, že se divertikulitida rozvíjí v závažnější formu.
Únava je dalším příznakem, který by neměl být přehlížen. Tělo spotřebovává mnoho energie na boj se zánětem, a proto se můžete cítit vyčerpaní, i když jste dostatečně spali.
Jak mohou souviset se záněty trávicího traktu a jiné zdravotní potíže
Divertikulitida není izolovaný problém – často se objevuje společně s jinými zažívacími potížemi.
Například syndrom dráždivého tračníku (IBS), který způsobuje nadýmání a nepravidelnou stolici, může vést k většímu namáhání střevní stěny. Také chronická zácpa, která nutí člověka k namáhavému tlačení při vyprazdňování, je jedním z faktorů přispívajících ke vzniku divertiklů.
Proto je důležité nejen správně jíst a hýbat se, ale také naslouchat signálům svého těla a při prvních varovných příznacích vyhledat lékaře.
Krvácení do střeva: Když si příznaky spletete s hemoroidy
Divertikly mohou někdy krvácet, což se projeví jako krev ve stolici nebo na toaletním papíře. Mnoho lidí si tento příznak zamění s hemoroidy a neřeší ho. Pokud však krvácení přetrvává nebo je silnější než obvykle, je nutné se poradit s lékařem.
Pokud si nejste jistí, odkud krev pochází, sledujte její barvu. Jasně červená krev naznačuje problém v dolní části střev, zatímco tmavší, téměř černá krev může pocházet z vyšších částí trávicího traktu.
Tip: Hemoroidy sice nejsou tak závažné, jako poškozené střevo, mohou se však stát velmi nepříjemným problémem každého dne. Víte, jak hemeroidy léčit?
Komplikace které nastanou, pokud se divertikulitida neléčí
Léčba divertikulitidy, která je teprve ve svých zárodcích, je poměrně jednoduchá – stačí změnit několik návyků. Pokud ale necháte nemoc zajít dále, můžete si způsobit vážné problémy.
Hrozba perforace střeva: Nebezpečný scénář, který vyžaduje okamžitou hospitalizaci
Pokud se divertikulitida neléčí nebo se zánět šíří, může dojít k perforaci (proděravění) střevní stěny. To je mimořádně nebezpečný stav, protože obsah střeva se může dostat do břišní dutiny a způsobit život ohrožující infekci – peritonitidu.
Jak poznáte, že se situace zhoršuje?
- Náhlá, silná bolest břicha, která se zhoršuje při pohybu
- Tvrdé, nafouklé břicho
- Horečka nad 39°C a zimnice
- Nevolnost, zvracení
V tomto případě není čas na domácí léčbu – je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Kdy je nutné okamžitě vyhledat lékaře?
Ne každý případ divertikulitidy vyžaduje hospitalizaci, ale pokud se objeví některý z následujících příznaků, neváhejte:
- Náhlá silná bolest břicha, která se zhoršuje a neustupuje
- Vysoká horečka nad 38,5°C doprovázená zimnicí
- Nevolnost, zvracení a úplná zástava vyprazdňování
- Krev ve stolici nebo silné krvácení z konečníku
Divertikulitida není nemoc, kterou lze přecházet nebo ignorovat. Pokud si všimnete varovných signálů, poslechněte své tělo – včasná léčba může zabránit vážným komplikacím.
Diagnostika a léčba divertikulitidy: Jak probíhá vyšetření a jaké jsou možnosti léčby?
Správná diagnostika ve zdravotnických zařízeních a klinikách je nezbytná, aby bylo možné včas zahájit vhodnou léčbu a předejít komplikacím. Jak tedy probíhá vyšetření a jaké jsou dostupné metody léčby?
Diagnostika divertikulitidy se opírá o anamnézu, laboratorní testy a zobrazovací metody, přičemž CT vyšetření patří mezi nejspolehlivější diagnostické nástroje.
Léčba závisí na závažnosti onemocnění – lehké případy lze zvládnout úpravou stravy a klidovým režimem, zatímco těžší formy mohou vyžadovat antibiotika nebo dokonce chirurgický zákrok.
Včasná prevence, dostatek vlákniny ve stravě a aktivní životní styl mohou významně snížit riziko vzniku divertikulitidy. Pokud se však objeví varovné signály, jako je silná bolest břicha, horečka nebo krev ve stolici, je nutné vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve.
Diagnostika: Jak se divertikulitida odhaluje?
Když pacient přijde k lékaři s podezřením na divertikulitidu, první krokem je podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření. Lékař se bude ptát na přítomné příznaky, jejich intenzitu a dobu trvání.
- Palpační vyšetření břicha – lékař prohmatá břicho, aby zjistil bolestivost v levém podbřišku, kde se divertikly nejčastěji nacházejí.
- Krevní testy – zvýšená hladina bílých krvinek a CRP může naznačovat zánět v těle.
- Zobrazovací metody:
- Ultrazvuk – rychlé a neinvazivní vyšetření, které pomáhá odhalit zánět nebo absces.
- CT vyšetření břicha – nejpřesnější metoda, která dokáže odhalit přítomnost zánětu, abscesů nebo dokonce perforace střeva.
- Kolonoskopie – provádí se obvykle až po odeznění akutního zánětu, aby bylo možné posoudit stav střevní sliznice a vyloučit jiné diagnózy (např. nádory).
Konzervativní léčba: Kdy stačí dieta, antibiotika a klid?
Pokud je divertikulitida mírná a nekomplikovaná, obvykle se léčí ambulantně s důrazem na:
- Stravovací opatření:
- V akutní fázi se doporučuje tekutá strava – vývary, neslazené čaje, voda.
- Postupně se přidávají snadno stravitelné potraviny jako vařená rýže, brambory, banány či bílý jogurt.
- Jakmile se stav stabilizuje, je důležité začít zvyšovat příjem vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo, luštěniny).
- Antibiotika – pokud je přítomen výraznější zánět, lékař může předepsat antibiotika na několik dní.
- Dostatek tekutin – hydratace je nezbytná pro podporu střevní činnosti.
- Klidový režim – tělo potřebuje čas na regeneraci, proto je vhodné omezit fyzickou námahu.
Kdy je nutná operace?
V některých případech konzervativní léčba nestačí a je nutné přistoupit k chirurgickému zákroku. To se týká situací, kdy:
- Došlo k perforaci střeva – pokud střevní stěna praskne, může dojít k peritonitidě (zánětu pobřišnice), což je život ohrožující stav.
- Vznikl absces nebo píštěl – hnisavé ložisko nebo spojení mezi střevem a jiným orgánem (např. močovým měchýřem) vyžaduje chirurgické řešení.
- Dochází k opakovaným a těžkým zánětům – pokud se divertikulitida často vrací a významně omezuje kvalitu života, může být doporučeno odstranění postižené části střeva.
Operace může probíhat buď klasickou otevřenou cestou, nebo méně invazivně pomocí laparoskopie, což zkracuje dobu hojení a rekonvalescenci.
Prevence recidivy
Pokud už někdo prodělal divertikulitidu, je důležité přijmout opatření, aby se nemoc nevrátila. Jaká pravidla dodržovat?
1. Postupné zvyšování vlákniny ve stravě
Po akutním zánětu je třeba zavádět vlákninu opatrně. Nejlepší je začít s dušenou zeleninou, kašemi a postupně přidávat celozrnné výrobky a luštěniny.
2. Pravidelná fyzická aktivita
Každodenní pohyb podporuje střevní peristaltiku a pomáhá předcházet zácpě, která je rizikovým faktorem pro divertikulitidu.
3. Správné stravovací návyky
Důležité je jíst pomalu, dobře kousat potravu a vyhýbat se velkým porcím těžkých jídel. Nepravidelná strava nebo přejídání zatěžuje trávicí trakt a zvyšuje riziko komplikací.
Výskyt divertikulitidy ve světě
Výskyt divertikulitidy se značně liší v závislosti na geografické oblasti, což je často spojeno s místními stravovacími návyky a životním stylem.
V tradičních společnostech v Africe a Asii je prevalence divertikulózy odhadována na méně než 10% u dospělé populace. V západních zemích, jako je Spojené království, se prevalence divertikulózy pohybuje mezi 30% až 50% u dospělých nad 50 let.
Ve vyspělých zemích, kde je běžná západní strava s nízkým obsahem vlákniny, je divertikulitida daleko častější než v oblastech, kde lidé konzumují přirozenější stravu bohatou na ovoce, zeleninu a celozrnné produkty.
Země s nejnižším výskytem divertikulitidy
Chcete předcházet této nemoci a inspirovat se tím, co funguje v jistých zemích na světě? V těchto zemích je výskyt divertikulitidy nejnižší.
Japonsko
Obrázek od Muhammad Faheem Ahmed z Pixabay
Japonsko patří mezi země s nižším výskytem divertikulitidy. Tradiční japonská strava je bohatá na vlákninu a obsahuje minimální množství zpracovaných potravin. Mezi typické pokrmy patří:
- Rýže: Základní příloha, často konzumovaná v neopracované formě.
- Ryby a mořské plody: Bohaté na omega-3 mastné kyseliny.
- Zelenina: Například daikon (bílá ředkev), řasy a různé druhy listové zeleniny.
- Fermentované potraviny: Jako miso (fermentovaná sójová pasta) a natto (fermentované sójové boby), které podporují zdravou střevní mikroflóru.
Kromě stravy je důležitý i aktivní životní styl, který zahrnuje pravidelnou fyzickou aktivitu, což přispívá k celkovému zdraví trávicího traktu.
Indie
V Indii je prevalence divertikulózy a divertikulitidy relativně nízká. To je často přičítáno tradiční stravě bohaté na vlákninu a aktivnímu životnímu stylu. Typická indická strava zahrnuje:
- Luštěniny (dhal): Různé druhy čočky a fazolí jsou základem mnoha pokrmů.
- Celozrnné obiloviny: Například rýže a pšeničné placky (chapati).
- Zelenina: Bohaté použití zeleniny v kari a dalších pokrmech.
- Koření: Kurkuma, kmín a koriandr, které mají protizánětlivé vlastnosti.
Tradiční indická strava je tedy bohatá na vlákninu a protizánětlivé složky, což podporuje zdraví trávicího traktu.
Obrázek od Anil sharma z Pixabay
Africké země
V mnoha afrických zemích, zejména v těch, kde převládá tradiční strava, je výskyt divertikulitidy nízký. Strava je zde bohatá na vlákninu a nízkotučná. Typická jídla zahrnují:
- Kořenová zelenina: Jako maniok a sladké brambory.
- Celozrnné obiloviny: Například proso, čirok a kukuřice.
- Luštěniny: Fazole a hrách jsou běžnou součástí stravy.
- Zelenina: Listová zelenina, okra a dýně.
Tato strava zajišťuje vysoký příjem vlákniny, což přispívá k nízkému výskytu divertikulárních onemocnění.
Země s nejvyšším výskytem divertikulitidy
Kde se naopak divertikulitida vyskytuje velmi často a je na vzestupu? Tomuto se vyvarujte.
USA
Spojené státy americké zaznamenávají vyšší výskyt divertikulitidy. To je často přičítáno západnímu stylu stravování, který je bohatý na zpracované potraviny a chudý na vlákninu. Typická strava zahrnuje:
- Fast food: Hamburgery, hranolky a další rychlá občerstvení s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem vlákniny.
- Slazené nápoje: S vysokým obsahem cukru, které mohou přispívat k obezitě a dalším zdravotním problémům.
- Zpracované potraviny: Jako jsou balené snacky, cereálie s vysokým obsahem cukru a konzervované potraviny.
Sedavý způsob života, typický pro mnoho Američanů, dále zvyšuje riziko vzniku divertikulitidy.
Velká británie
Ve Spojeném království je prevalence divertikulózy a divertikulitidy vysoká, což je spojeno s typickou západní stravou a životním stylem. Typická strava zahrnuje:
- Zpracované potraviny: Jako jsou hotová jídla a balené snacky.
- Červené maso: Častá konzumace hovězího a vepřového masa.
- Nízký příjem vlákniny: Nedostatek ovoce, zeleniny a celozrnných produktů.
Sedavý způsob života a vyšší míra obezity také přispívají k vyššímu výskytu divertikulárních onemocnění.
Divertikulitída v Česku
V České republice je divertikulární choroba tlustého střeva poměrně častým onemocněním, jehož výskyt stoupá s věkem.
Podle dostupných údajů se prevalence divertikulózy u populace ve věku 40–60 let pohybuje kolem 30 %, zatímco u osob starších 60 let přesahuje 50 %.
Image by PublicDomainPictures from Pixabay
Příčiny vysokého výskytu divertikulární choroby v ČR
Hlavními faktory přispívajícími k vysokému výskytu divertikulární choroby v České republice jsou zejména stravovací návyky a životní styl:
- Nedostatečný příjem vlákniny: Tradiční česká kuchyně často obsahuje pokrmy s nízkým obsahem vlákniny, jako jsou tučná masa, omáčky a pokrmy z bílé mouky. Navíc téměř polovina Čechů (48 %) denně nekonzumuje ani jednu porci ovoce či zeleniny, což jsou zásadní zdroje vlákniny.
- Sedavý způsob života: Nedostatek pravidelné fyzické aktivity může vést k pomalejší peristaltice střev, což zvyšuje riziko vzniku divertikulózy.
- Stárnutí populace: S rostoucím věkem se zvyšuje pravděpodobnost vzniku divertiklů, což přispívá k vyšší prevalenci onemocnění v populaci.
Typická česká jídla s nízkým obsahem vlákniny
Mezi tradiční české pokrmy, které mohou přispívat k nízkému příjmu vlákniny, patří:
Svíčková na smetaně: Hovězí maso podávané s hustou smetanovou omáčkou a knedlíky z bílé mouky je příklad naprosto nevhodného jídla pro podporu peristaltiky střev.
Jak pokrm změnit, aby byl vyváženější?
- Nahraďte část smetany bílým jogurtem nebo rostlinnou alternativou.
- Zahuštění omáčky lze provést pomocí rozmixované zeleniny místo mouky.
- Knedlíky nahraďte celozrnnou verzí nebo pečenými bramborami ve slupce, které obsahují více vlákniny.
- Přidejte větší množství kořenové zeleniny, kterou neloupejte, aby se zachoval obsah vlákniny.
Guláš s knedlíkem: Opět červené maso a velké množství bílé mouky, a to nejen v knedlících, ale také v zahuštěné omáčce s téměř nulovým podílem vlákniny.
Jak pokrm změnit, aby byl vyváženější?
- Část hovězího masa nahraďte luštěninami (například červenou čočkou), které zvýší obsah vlákniny.
- Omáčku zahušťujte nastrouhanou nebo rozmixovanou zeleninou (nebo například ajvarem) namísto mouky.
- Podávejte s celozrnnými knedlíky, nebo je nahraďte kroupami či pohankou, které podporují trávení.
Buchtičky se šodó: Sladké buchty z bílé mouky se sladkou pudinkovou omáčkou. Toto jídlo neobsahuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky ani luštěniny. Naopak je plné bílé mouky a cukru.
- Buchty připravte z celozrnné mouky, ideálně s přídavkem ořechů nebo semínek (například slunečnicových) pro vyšší obsah vlákniny.
- Slazení omezte a část cukru nahraďte ovocným pyré (například z banánů nebo datlí), případně medem nebo agávovým sirupem či březovým cukrem.
- Šodó omáčku připravte s rostlinným mlékem a přidejte do ní pyré z ovoce s vysokým obsahem vlákniny, například z jablek nebo hrušek.
- Servírujte s čerstvým ovocem nebo bobulemi, které doplní potřebné vitamíny a vlákninu.
Závěrem
Zdravá střeva jsou základem celkového zdraví, ale jejich kondice často závisí na našem životním stylu a stravovacích návycích. Už od dětství bychom měli podporovat zdravý mikrobiom správnou výživou, dostatkem pohybu a vyváženou životosprávou.
Pokud se už s divertikulitidou setkáme, hlavní roli hraje prevence jejího návratu, která zahrnuje především:
- Dostatek vlákniny: minimálně 25–30 g denně, přičemž zdrojem by měly být zejména celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina.
- Správnou hydrataci: pití dostatečného množství vody pomáhá trávení a usnadňuje průchod potravy střevem.
- Dostatek pohybu: pravidelná fyzická aktivita podporuje činnost střev a snižuje riziko zácpy.
- Snížení konzumace ultra-zpracovaných potravin: polotovary, uzeniny a sladkosti mohou přispívat k zánětlivým procesům ve střevě.
- Vyhýbání se dlouhodobé zácpě: pravidelnost vyprazdňování je důležitá pro zdraví střev a prevenci divertikulitidy.
Naše tělo k nám neustále vysílá signály – naslouchejte mu a pečujte o své zdraví s láskou a pozorností. Přejeme vám pevné zdraví a harmonické trávení každý den!
Článek jsme pro vás připravili ve spolupráci s:
Autor: Hana Kryzánková, Copywriterka a majitelka e-shopu Gentledogs.cz