Jeden z mých čtenářů se mě nedávno zeptal: „Frede, proč vůbec nemluvíš o výhodách stravování na lokálních potravinách, a jak je možné, že jíš tolik dovezeného jídla?“
Několikrát týdně dostávám otázky, jak je možné jíst jen místní potraviny v severním pásmu, kde ovoce není dostupné po celý rok, a proč bychom vůbec měli jíst mango z ciziny namísto domácí zeleniny, obilovin a živočišných produktů.
Mnoho lidí má pocit, že bychom neměli jíst dovezené jídlo a namísto toho je potřeba si obstarat to, co nám nabízí naše prostředí, což je přivádí k otázce, proč vůbec setrvávat na syrové stravě plné banánů a manga.
Obsah článku
Samozřejmě že ani jedno z výše zmíněných neroste daleko od rovníku. A proto by je měli jíst jen ti, kteří tam žijí?
Zaprvé, myšlenka stravování na lokálních potravinách není nová. Začala být prosazována už před desetiletími mezi makrobiotiky, protože někteří z nich přísně zakazují jíst dovezené a exotické ovoce. Tedy pokud to není hnědá, neloupaná rýže, kterou považují za ideální potravinu.
Před pár lety jsem narazil na zprávy o člověku, který po určitou dobu jedl jen lokální potraviny dovezené z maximální vzdálenosti 100 mil od jeho domova na severozápadě. Pojmenoval to „Dieta 100 mil“ (100-Mile Diet).
Hlavním z důvodů, proč to lidé dělají, je otázka životního prostředí a množství spotřebovaného paliva na takovou cestu, aby se všechny exotické potraviny dostaly k vám na stůl.
Nicméně některé nedávné studie zjistily, že tato myšlenka je přinejmenším nepřesná. Mnoho lidí si myslí, že fosilní paliva určená na převoz jídla pochází především z transportu, ale ve skutečnosti je to jen 4-15% z celkové energie spotřebované k produkci.
Většina fosilních paliv a energie se po pravdě spálí během pěstování a skladování, ne během převozu!
Transport v lodích a kamionech může být velmi efektivní a to kvůli tomu, že se velké množství paliva spotřebuje při převozu od pěstitelů do jednotlivých obchodů, než když se jídlo přiveze z dálky do konkrétního obchodu.
Před pár lety se objevila studie, která říkala, že je pro životní prostředí mnohem šetrnější jíst jablka dovezená z Nového Zélandu během jara, když severoamerická jablka nemají svou sezónu, než jíst ta domácí, která jsou od poslední sklizně skladovaná v obřích chladírnách.
Proč jste si mysleli, že jsou v Severní Americe k dostání místní jablka během celého roku? Využívají se k tomu chladírny, i když je produkce domácí.
Mnohem důležitější, než odkud jídlo pochází, je jak se stravujete. Dovezený banán je pro životní prostředí mnohem šetrnější (a pro nás zdravější) než domácí bio hovězí.
Dalším důvodem, proč se lidé stravují na lokálních potravinách, je podpora místních farmářů.
Zajímavou skutečností je, že ovoce a zelenina jsou jedním z mála produktů, které mohou chudé země vyvážet. Pokud by všichni na západě přestali jíst banány a manga, myslíte, že byste tím světu prospěli?
Tyto země by jednoduše začaly pěstovat méně zdravé potraviny jako je káva, palmový olej nebo hovězí. To se stalo v Kostarice, kde jsem žil.
Kdyby k tomu došlo, cena banánů a manga by vyletěla vzhůru, zatímco průmyslově zpracované jídlo by výrazně zlevnilo. To by snad bylo správné?
Osobně raději podpořím chudé země! (Zvláště pak ty, co vyváží potraviny vysoké kvality, které jsou zrovna ve své domovině v sezóně.)
Z tohoto důvodu budu dál nakupovat lokálně, když bude vhodné roční období, i dovážené jídlo, zatímco u nás bude zima.
Dalším důvodem proti importu je, že se k jeho pěstování používají pesticidy, které jsou v Severní Americe nelegální.
Skutečně to tak může být, ale máte na výběr i z bio banánů, přestože pochází z Ekvádoru.
I když je sezóna domácího ovoce, koupím i něco dovezeného, protože to tady v Kanadě není k dostání. Mnoho takového ovoce není bio a osobně si myslím, že to až takový rozdíl není, zvlášť pokud se jedná o ovoce ve slupce. Studie prokázaly, že lidé přijímají větší množství pesticidů z ovoce, které nejde oloupat.
Vyhýbám se potravinám, které jsou neustále napěchované pesticidy, jako hrozny z Chile nebo melouny cantaloupe z Mexika.
Znovu to opakuji, nedělám si takovou hlavu z jedení „nebio“ ovoce, jako mnoho lidí, které jsem poznal, kteří jsou přímo posedlí bio potravinami, zatímco ve svém stravování dělají mnohem větší chyby.
Tito lidé chtějí jen vědět, jestli to co jedí, je bio nebo raw a nezajímají se o to, jestli je to skutečně zdravé. Soustředí se jen na tento požadavek a o další se už nestarají.
Buďte si jistí, že i velké farmy s bio produkty používají pesticidy, jen ne ty stejné, se kterými se setkáme na běžných farmách. Bio neznamená bez postřiků.
Ovoce a zelenina, ať už bio nebo ne, stojí v základech potravního řetězce a jsou zdravější než jiné potraviny. Jinými slovy – běžně vypěstovaný banán je zdravější než bio sýr.
Ať už žijete kdekoliv, není nutně fanaticky vylučovat všechny potraviny jen proto, že nerostou ve vašem okolí.
Na druhé straně je velmi rozumné začít pěstovat vlastní potraviny a to do té míry, jak je to pro vás možné. Jezte co největší množství vašich produktů. Člověk žijící na Islandu se bude muset více spoléhat na dovezené potraviny, aby jedl zdravě, než někdo jiný žijící v tropech.
Představte si polárního medvěda v zoo. Bránili byste mu jíst pro něj přirozenou stravu jakou je tuleň jen proto, že není lokální, nebo byste mu dali, co potřebuje? Živili byste šimpanze na Aljašce chlebem s marmeládou, protože je to místní strava nebo byste mu dopřáli ovoce a zeleninu?
Jelikož jste člověk, vaše strava by se měla skládat přednostně z ovoce a zeleniny a to včetně té tropické! To, že je nyní možné stravovat se tak, jak je nám dáno, a to téměř na všech místech světa, je něco, co bychom měli oslavovat, ne omezovat!
O autorovi článku:
Frederic Patenaude je autor úspěšného e-booku „The Raw Secrets“. V současnosti poskytuje volný přístup k více než 100 článkům, jejichž je autorem.
Autor překladu: Kateřina
Názor redakce:
Trochu nám chybí odpověď na argument, že příroda je moudrá a proto v rostlinách rostoucích v tropech je to, co potřebují lidé (živočichové) v tropech. Např.: tekutiny, ochlazení organizmu apod. Jíst tyto potraviny v zimě zřejmě není příliš vhodné.