Potravní chování je souhrn činností vedoucí k uspokojení energetických a látkových potřeb organismu; probíhá na základě jednoduchých reflexů, koordinovaných instinktivní činností i vědomých aktivit.
Potravním chováním působí jedinec na své okolí a také své potravní chování tomuto okolí přizpůsobuje.
U člověka se potravní chování vyvinulo na základě vrozených a vývojových upevněných vzorců chování, které se tvoří již od DĚTSTVÍ – důležitý je první rok života, kdy se v mysli začínají tvořit pevná spojení mezi jednotlivými vlastnostmi jídla; kritickou fází je 1. – 2. rok života z hlediska upřednostňování kvality výživy.
Obsah článku
Dítě si osvojuje znalosti a návyky jako:
Jak se jídlo jí a jak se získává – sání, používání příborů;
Jak a kde vyhledat potravu;
Co je jedlé a co nejedlé, dobré-nedobré, prospěšné-neprospěšné;
Jak se jídlo připravuje;
Co odpovídá společenským normám;
Za jaký postoj k jídlu bude odměněn nebo potrestán.
Odpor k jídlu (Averze)
vytváří se během prvního roku života; vznik odporu může vzniknout požitím potraviny, po které nám bylo špatně nebo ve spojitosti s nepříjemným zážitkem
Výživové preference
Dospělí může ovlivnit příjem potravy dítěte a tím utvářet vzorce potravního chování!!
Tvorba zásob
Organismus je vybaven mechanismy předvídání budoucí potřeby jídla. Potřeba shromažďování zásob se vyvinula z doby, kdy nebyly zdroje potravy stejně dostupné po celý rok. Tato potřeba se u nás rozvinula tak, že se stala součástí lidské kultury.
Člověk shromažďuje zásoby vědomě, plánovaně a dlouhodobě a to nejen pro sebe, ale i na prodej – součastné hromadění majetku se právě vyvinulo z této pozměněné činnosti.
Konzumatorní fáze potravního chování
Původně jednoduchá příprava pokrmů tak, aby byly poživatelné, přerostla ve specializovanou činnost se silným sociálním charakterem. Pestrost pokrmů se zvyšuje tepelnou úpravou, kořením, kombinací potravin, zdobením a chuťovými doplňky.
Centrální nervová soustava a její úloha při příjmu potravy
Ústřední částí, jenž řídí příjem potravy, je v hypotalamu – zde jsou důležité dvě oblasti:
- Centrum hladu(při stimulaci dochází k nadměrnému a bezvýběrovému příjmu potravy)
- Centrum sytosti (při stimulaci organismus příjem potravy odmítá)
Centra jsou aktivována nebo tlumena:
- Hladovými kontrakcemi žaludku – považovány za nejdůležitější informaci k příjmu potravy; naopak roztažení vede k pocitu sytosti;
- Chladové podněty – podporují příjem potravy a naopak ve vedrech se ztrácí chuť k jídlu;
- Teplota krve protékající mozkem – zvýšená teplota snižuje příjem potravy a naopak;
- Hladina glykémie (množství cukru v krvi) – pokles cukru v krvi stimuluje příjem potravy;
- Hormony gastrointestinálního traktu (zažívacího) – polypeptid LEPTIN , produkovaný tukovou tkání, je hormonem sytosti a ukazatelem stavu tukových zásob;
- Svoji roli hrají nejen fyziologické faktory, ale i faktory na psychické úrovni. Důležitou roli hraje senzorika (chuť, čich, zrak).