Co je to homeopatie? Kompletní průvodce.

Co je to homeopatie?

Homeopatie je lékařská metoda, která v léčbě používá vysoce zředěných látek, jež mají schopnost vyvolat (v pokusu, kdy jsou podávány v neředěném stavu) u zdravého jedince příznaky podobné těm, kterými trpí nemocný. Tato složitá formulace je obsažena v samotném názvu metody, kde homoios znamená podobný a pathos choroba, i v jejím základním postulátu „podobné nechť je léčeno podobným“, který se většinou označuje zkráceně jako zákon podobnosti. Homeopatický lék, na rozdíl od léku klasického, neúčinkuje chemicky, nýbrž stimulací vlastních obranných pochodů organismu.

Co je to homeopatický lék?

Výchozí suroviny pro výrobu homeopatických léků pocházejí převážně ze všech tří přírodních říší: z říše rostlinné (např. Arnica montana – arnika horská), živočišné (Apis melifica – včela medonosná) a minerální (Sulphur – síra).

Nejčastěji dnes v homeopatii užívanou lékovou formou jsou bílé kuličky z laktózy a sacharózy, tedy homeopatické granule, na které je navázáno příslušné ředění. Můžeme se také setkat i s dalšími používanými formami – globulemi, tabletami, dražé, mastmi, gely, sirupy, čípky, nosními kapkami a dalšími.

Homeopatika rozdělujeme podle počtu vstupních surovin na monokompozitní (monokomponenta) a polykompozitní (polykomponenta, neboli speciality). Homeopatie v užším slova smyslu je výhradně metodou používající monokomponenty, tedy léky vyrobené z jedné suroviny a jejíž latinský název nesou (např. Arnica montana). Později byly do praxe zavedeny i polykompozitní speciality, obsahující několik monokomponentních léků, užívaných v léčbě daného onemocnění nejčastěji. Dostaly fantazijní název a předepisují se podle diagnózy pacienta (např. Oscillococcinum, Homeovox). Základním smyslem existence tohoto typu léků je zpřístupnění homeopatie samoléčbě pacientů a rozšíření nabídky lékárníků. Výjimečně se lze setkat i se specialitami, které obsahují současně i klasické látky.

Homeopatické léky se vyrábí v souladu s homeopatickým výrobním postupem popsaným Evropským lékopisem nebo také Francouzským, Německým a Americkým lékopisem. Většinou se jedná o vyluhování výchozích surovin v alkoholu po dobu nejméně tří týdnů. Vzniká tzv. matečná tinktura, která se dále ředí v určitém poměru. Specifický postup ředění se v homeopatii nazývá potenciace nebo též dynamizace. Potenciace tekutých přípravků se provádí protřepáváním, přičemž ředícím vehikulem je zpravidla líh předepsané koncentrace. Tuhé látky se potenciují roztíráním s mléčným cukrem (laktózou). Běžně užívaný poměr postupného ředění je buď setina (ředění centezimální) nebo desetina ( ředění decimální). Decimální způsob potenciace je užíván především tzv. německou školou, zatímco setinný způsob je rozšířen především ve Francii, Anglii a USA. Užití decimálního způsobu potenciace se označuje písmenem D. Centezimální způsob pak písmenem C nebo CH. V závěrečné výrobní fázi se léky zpracovávají (impregnují) do lékové formy, například do homeopatických granulí, mastí, tablet.

Jak probíhá vyšetření homeopatickým lékařem?

Při homeopatickém vyšetření posuzuje lékař nejen okamžitý stav, čili obraz choroby, nýbrž veškeré doprovodné okolnosti, za kterých se potíže vyskytují, fyzickou reakční schopnost a typ pacienta.

Pacient proto může být při první návštěvě překvapen, že mu lékař klade otázky, které zdánlivě nesouvisí s nemocí. Při výběru léku si lékař klade vždy základní otázku: Která látka je schopna v silné dávce vyvolat u zdravého jedince obraz podobný tomu, který pozoruje u nemocného? Srovnáním tohoto tzv. obrazu léku s individuálním obrazem choroby může homeopatický lékař dospět k volbě správného a pro každý jednotlivý případ vhodného léku. To ovšem vyžaduje mimořádně bohaté zkušenosti, znalosti a systematickou práci každého homeopatického lékaře. Pro zdánlivě jednu a tutéž chorobu pak mohou přicházet v úvahu naprosto odlišné léky. Nápomocna mu je Materia Medica Homeopathica. Těchto seznamů existuje celá řada, princip je vždy stejný. Jde o seznam substancí popisující toxické účinky daných látek v různých dávkách při podání zdravým jedincům.

Jak užívat homeopatické léky?

Homeopatické granule

Pootočením průhledného uzávěru nadávkujeme potřebný počet homeopatických granulí. Přímo z uzávěru vysypeme obsah do úst. Granule pak necháme volně rozpustit v ústech. Léky nezapíjíme. 20 minut před a 20 minut po podání homeopatického léku bychom neměli brát nic do úst. Ani jídlo, pití, zubní pastu. Ani bychom neměli kouřit či užívat jiné léky.

Pokud je lék užíván 1x denně a častěji, je obvyklou dávkou 5 granulí. Pokud je lék používán méně často (zpravidla 1-4x za měsíc), je obvyklou dávkou dávkou 10 granulí. 1 tuba obsahuje asi 80 granulí.

U kojenců nechte rozpustit homeopatické granule v malém množství vody a podejte je v kojenecké láhve.

Homeopatické léky se nekříží s užíváním běžných léků. Snažíme se však vyhnout jejich současnému užití a uděláme mezi nimi alespoň 20 minut pauzu.

Složené homeopatické léky

U složených homeopatických léků si vždy pečlivě prostudujte dávkování a způsob užití v příbalovém letáku nebo se poraďte s lékárníkem.

Jak skladovat homeopatické léky?

Skladují se bez přístupu světla při pokojové teplotě. Účinnost ztrácejí, jestliže se rozsypou, dále neopatrným zacházením, silným zahřátím nebo na světle. Nesmí se ukládat společně se silně aromatickými substancemi, jako jsou parfémy, antiseptika, masti nebo kuličky proti molům. Obaly vždy pečlivě uzavírejte.

Časté otázky

Co dělat v případě náhodného požití léku?

Homeopatické léky nejsou jedovaté. Jestliže se u dítěte neprojeví žádné potíže, homeopatikum nebylo aktivní a vy můžete zůstat klidní. Na lékaře se obraťte tehdy, dojde-li u dítěte k reakci trvající déle jak dvě hodiny. Přesto se snažte dávat léky mimo dosah dětí.

Je ředění 15 CH silnější než ředění 9 CH?

Nelze uvažovat aritmeticky v souvislosti s volbou ředění homeopatického léku. Ředění 5 CH není třikrát „slabší“ než ředění 15 CH a předepsat 9 granulí ředění 5 CH místo 3 granulí 15 CH neodpovídá žádné ekvivalenci. Výběr příslušného ředění odpovídá následujícímu pravidlu: Čím více je vyjádřen stupeň podobnosti mezi příznaky pacienta a experimentálně získanými symptomy, tím musí být použité ředění vyšší a naopak. Ale i zde existují výjimky.

Je možné užívat současně hormonální antikoncepci?

Užívání hormonálních antikoncepce se nevylučuje s homeopatickou léčbou. Nicméně tento způsob antikoncepce mění fyziologii organismu a v některých případech je proto nutno k tomu přihlížet při předepisování homeopatické léčby.

Může užívat homeopatické globule diabetik?

Diabetik by měl vědět, že homeopatické globule, ale i složené homeopatické léky (Oscillococcinum, Homeovox, Cephyl…) obsahují cukr. Pečlivě si přečtěte příbalový leták.

I homeopatie má své hranice

Homeopatické prostředky jsou přírodní, tzn. že pochází z přírodních výchozích látek. Jsou vyrobeny moderní technikou a jsou jednoznačně nejedovaté a bez vedlejších účinků. Přesto se nesmíme domnívat, že všechny homeopatické léky můžeme používat bez jakýchkoliv obav. Jednak je třeba respektovat existující hranice homeopatie, ke kterým jsme došli, když podněcováním přirozených obraných sil těla jsme nedosáhli uspokojivého výsledku, tzn. u akutních a zánětlivě probíhajících procesů, stejně jako při existenci skutečných defektů orgánů. V žádném případě se nesmí bez porady s lékařem nahrazovat předepsaný klasický (alopatický) lék homeopatikem. Trvají-li potíže navzdory užívání homeopatického léku dále, je bezpodmínečně nutné poradit se znovu s lékařem. I když homeopatické prostředky zpravidla nevykazují žádné vedlejší účinky, může aktivací vlastních obranných sil organismu dojít k přílišné reakci a v takovém případě je vhodné se poradit s lékařem či lékárníkem.

Komplikovanější případy tedy patří bezpochyby do rukou zkušeného lékaře homeopata. Ani zkušený lékárník Vám nemůže dát jasnou a krátkou odpověď bez znalosti veškerých doprovodných okolností. Lehčí případy může zvládnout i sám pacient či rodiče nemocného dítěte, pokud mají dobré a spolehlivé vodítko. Pomoci vám může lékárník. V současné době existují jednak monokomponentní homeopatika (obsahující pouze jednu účinnou látku), která jsou v současné době pouze na lékařský předpis a polykomponentní homeopatika, speciality (obsahující více aktivních látek). Léčiva z druhé skupiny jsou volně prodejná. Právě ta jsou vhodná pro samoléčbu (např. chřipkových stavů, chrapotu…).