Čínské přírodní postupy

Staří Číňané se v dávných dobách, a v jižních provinciích i dnes, dožívali sta let v plném zdraví, s nezkaženými zuby a pružnými klouby.

V čem je jejich tajemství?

Člověk je a bude součástí přírody. Stále nás ovlivňuje cyklus dne i noci, stejně jako další její zákony. Číňané toto chápali již v dávnověku a uměli toho využít. Pro podporu organismu vybudovali gigantickou stavbu jemného umění, které tím, že postihuje i drobné nevyváženosti harmonie těla, zasahuje i do oblastí, ve kterých se klasická západní medicína nepohybuje. Kořeny má opravdu hluboké- např. Shen nong, tvůrce obsáhlého spisu popisujícího byliny užívané v léčivých směsích, žil 2737 – 2697 př. n. l. – a také pevné – ti nejlepší znalci se starali o zdraví císařského dvora, a tam se chyby neomlouvaly. Jak se tedy zdá systém, který se vyvíjel a přežil tak dlouho by měl být funkční.

Na jakých základech stojí?

Jsou to principy jin a jang a pět prvků. Jin a jang je dnes už dost známý systém zobrazující vzájemné ovlivňování se protikladů. Jin znamená chladné, těžké, tmavé, pasivní; jang znamená horké, lehké, světlé a aktivní. A jak spolu souvisí? Např. jangový oheň musí obsahovat jinovou hmotu dřeva, a proto každý oheň nakonec dohoří. Vše co je v nás i okolo nás se dá popsat jako určitý poměr jinu a jangu.

Druhý přístup hovoří o pěti prvcích

Rozlišuje dřevo, oheň, zem, kov a vodu, mezi kterými existují vztahy rození a ovládání. Dřevo živí oheň, spálí-li se vznikne popel – zem, v zemi se rodí kov, atd. To je rození. Dřevo zorá zem, zem přehradí vodu, voda zhasí oheň , oheň taví kov, kov řeže dřevo. To je ovládání. Vše se skládá z pěti prvků. Např. k rychle rostoucímu, výbušnému dřevu (vzpomeňte si jak malá rostlinka na jaře prorazí beton) patří jaro, vítr, kyselá chuť, modrozelená barva, … a v lidském těle jsou to játra, oči, šlachy, … celá pětina těla patří dřevu, proto hovoříme-li o játrech, nemáme na mysli jen ten kus masa pod žebry. A proto hněvivý člověk se zarudlýma očima nebude mít v harmonii „své dřevo“. I v těle fungují vztahy rození a ovládání prvků . Je tedy zcela na místě dívat se, jak se neharmonické dřevo chová. Neovládá příliš zem? Nejsou to problémy s trávením? Pak hovoříme o větru zametajícím zemi. Takto uvažujeme v diagnostice, která se skládá z pozorování jazyka, pulsu a otázek, které dopodrobna zmapují projevy organismu. Např. zda má člověk raději zimu či teplo pomůže odhalit jeho rovnováhu jin-jang. Další otázky směřují na bolesti hlavy, vztah k jídlu, pocení (zda je v noci, ve dne, po námaze, stresu, kde atp.). Na základě takovýchto informací lze porozumět vztahu pěti prvků a jin-jang v danou chvíli v daném individuu, a tím i nalézt způsob znovunastolení rovnováhy pomocí: životosprávy, cvičení harmonizující energii (qi – gong, tai-ji), př. bylinných směsí, akupunktury atd.

Životospráva je z nich nejdůležitější

Je to jediný lék, který máte při sobě 24 hodin, každý den vašeho života. Zahrnuje stravu – spíše než o vyslovenou dietu jde o pochopení toho, jak se potraviny chovají a vzájemně ovlivňují. Např. tropické ovoce je „dělané“ tak, aby ochlazovalo. Jíst banány v zimě tedy není vhodné, snadno by nás porazila první rýma. Proto je třeba je alespoň posypat skořicí, která je horké povahy.

Ke každému prvku patří chuť a rostlina

Člověk s „neharmonickým dřevem uvnitř“ by měl zvážit užívání kyselé a ostré chuti ve svém jídelníčku. Důležitá je i pravidelnost jídla a životního režimu vůbec – s přihlédnutím k ročnímu období. Ne nadarmo jsou v zimě noci delší. Je to doba jinu a musíme více spát, aby na jaře naše energie měla z čeho rašit. Čínská dietetika a bylinné čaje se často prolínají. V odvarech najdeme složky typu jeleních parohů jen zřídka – ve velmi specifických případech. Kůra mandarinek, ječmen, skořice či fenykl se zato vyskytují velmi často. Chce-li se Číňan vyléčit, jde si na trh koupit zeleninu. Syrový kořen zázvoru se s úspěchem využívá v prví fázi nachlazení (zimomřivost, obava z větru, ztuhlost šíje – bez teplot!).

Autor: Eva Zimmelová