Náš organismus potřebuje pro své zdravé fungování 45 různých živin. Žádné z nich se nemůže vzdát, protože každá z těchto látek má svou naprosto specifickou úlohu a teprve všechny dohromady mohou vyvinout žádoucí účinek.
K živinám se počítají tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny, minerální látky, vláknina.
Obsah článku
Bílkoviny
Strava by měla obsahovat dostatek bílkovin, a to především bílkovin živočišného původu. Nezastupitelnost bílkovin spočívá ve skutečnosti, že jsou součástí všech buněk organismu. Jsou to látky potřebné k růstu a obnovení i funkci organismu. Tvorba vlastních bílkovin je závislá výhradně na jejich příjmu z potravin. Kvalita bílkovin se vyjadřuje biologickou hodnotou.
Základním stavebním kamenem bílkovin jsou aminokyseliny.
Patří k nim především bílkoviny mléka, masa, ryb, vajec a výrobků z nich. Čím je maso nebo sýry tučnější, tím je obsah bílkovin nižší. Biologicky nekompletní, neplnohodnotné bílkoviny nemívají všechny nezbytné aminokyseliny.
Významným zdrojem rostlinných bílkovin jsou semena olejnatých rostlin (sója, luštěniny, obiloviny a zvláště obilné klíčky). Potraviny, které jsou zdrojem bílkovin, jsou zpravidla i zdrojem energie a vitamínů, zejména vitamínů skupiny B. Je však třeba si uvědomovat, že nadměrný přívod živočišných bílkovin způsobuje i nadměrný přívod tuků. Proto by bílkoviny živočišného původu měly tvořit polovinu přísunu bílkovin ve stravě a stejným dílem by se měly podílet bílkoviny rostlinného původu. Nejméně 2x týdně bychom měli konzumovat luštěniny a pečivo podávat převážně tmavé a celozrnné.
Nedostatek bílkovin ve stravě se projevuje různými příznaky, jako je opožďování růstu, extrémně snížená tělesná hmotnost, malabsorpční syndrom, otoky a svalová atrofie.
Sacharidy
Sacharidy mají ve výživě svůj nezanedbatelný význam a jsou nejrozšířenější složkou potravy. Sacharidy jsou hlavním činitelem, který přímo ovlivňuje hodnotu svalového výkonu. Mají proto velký význam především ve výživě sportovců, dětí a mladistvých. Při nadměrném obsahu sacharidů ve stravě se sacharidy mění na tuk a spolupůsobí tak při vzniku obezity. Význam sacharidů ve výživě spočívá především v obsahu hrubé vlákniny, např. celulóza, hemicelulóza a lignin.
Obsah vlákniny zajistíme zeleninou, ovocem, luštěninami a celozrnnými výrobky. Vláknina má vliv na vstřebávání a látkovou přeměnu cukrů. Svým objemem jednak urychluje trávení a dále omezuje styk střevní sliznice s toxickými látkami, vznikajícími při trávení. Hrubá vláknina proto působí jako prevence proti vzniku zhoubných i nezhoubných nádorů tlustého střeva a zácpy.
Při výběru potravin bychom neměli zapomínat na obiloviny (jáhly, ovesné vločky, kroupy, pohanku).
Tuky
Tuky jsou přirozené složky potravin, které se skládají z mastných kyselin a glycerolu. Dodávají nám nezbytné živiny, jako jsou mastné kyseliny a vitamíny A, D a E. Ty jsou potřebné ke správnému fungování těla. Tuky jsou jednou z hlavních energetických složek potravy a mají velkou kalorickou hodnotu. Lidský organismus při strávení 1 gramu tuku získá až 9 kcal.
Není tuk jako tuk. Nejen, že jíme příliš tuků, ale většina z nich je pro naše zdraví nevhodných.
Tuky dělíme na rostlinné a živočišné. Tuk živočišného původu je např. máslo, sádlo, lůj a slanina. Mezi rostlinné tuky řadíme oleje (např. olivový, slunečnicový, sojový, řepkový) a rostlinné tuky vyráběné z těchto olejů. Většina tuků živočišného původu obsahuje hodně nasycených mastných kyselin , jejichž nadměrná konzumace škodí zdraví, protože zvyšuje množství cholesterolu v krvi. Tuky rostlinného původu naopak obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které mají na lidský organismus příznivý vliv. Kladně působí na látkovou přeměnu, na využití glukózy a na ovlivnění krevních lipidů. Jsou nezbytné pro růst, reprodukci, normální činnost svalů i cévního a nervového systému. Snižují hladinu cholesterolu, snižují krevní tlak a srážlivost krve.