Popis efektů tohoto zajímavého či doslova revolučního produktu patřícího mezi hormony by mohl být inspirací – nebo možná i šancí. To proto, že je to hormon mimořádně důležitý pro kohokoliv z důvodů, které uvedu dále. Problém jeho širšího použití je především v legislativě – v řadě států totiž není povolen jeho prodej ve formě potravního doplňku – ani u nás.Nicméně netřeba zoufat – i u nás totiž existuje legální cesta, jak získat melatonin a to ještě za dostupnou cenu formou zásilkového prodeje.
Melatonin je hormon, který vzniká v šišince mozkové (odborně „epifýze“). To je miniaturní žláza umístěná hluboko v mozku. Bývá také nazývána „třetím okem, jímž snad kdysi skutečně byla. Molekula melatoninu je chemicky jednoduchá, vzniká z esenciální tryptofanu cestu přes serotonin. V učebnicích se až do nedávné doby melatonin popisoval jako hormon výhradně „živočišný“ a za jeho hlavní funkci bylo považováno především tlumení aktivity pohlavních orgánů na straně jedné a podpora tvorby ochranného kožního pigmentu zvaného melanin na straně druhé.
Epifýza, přestože je „ukryta“ hluboko v mozku, reaguje na změny v délce a intenzitě světla a to díky jeho vnímání očima. Produkce je skutečné minimální, hormon je účinný již v množství okol několika miliontin gramu!
Nejvyšší hladiny jsou naměřeny u kojenců (proto také hodně spí), u nichž tento hormon „spolupracuje“ s růstovým hormonem na stimulaci rychlého tělesného vývoje. Vysoká produkce zůstává zachována v rozmezí o jednoho roku věku až do asi 15 let, ale pak následuje rychlý pokles, takže ve věku asi 50 let je pouhou šestinou původní. S postupujícím věkem dále klesá a to je příčinnou nespavosti a depresí starých lidí. Bohužel produkce melatoninu je nepříznivě ovlivňována především některými léky.
Melatonin je však především regulátorem tzv. vnitřních biologických hodin. Jedná se o pravidelný rytmus činnosti všech orgánů hlavně v závislosti na denním světle.
Melatonin je často označován za „hormon (proti) stárnutí“, protože jeho produkce je u starých lidí minimalizována. A nejenom to je to jeden z nejúčinnějších antioxidantů – čili opět ona spojitost se stárnutím, které se prohlubuje a urychluje v případě nadměrné tvorby volných radikálů.
Obsah článku
A to je ještě zdaleka není všechno…
Melatonin dokonce snižuje riziko vzniku artritidy, odstraňuje poruchy vznikající v důsledku práce na směny, podporuje imunitu a v dnešní době cestování je prospěšný lidem, kteří cestují přes řadu časových pásem – omezuje totiž negativní projevy prodloužené adaptace po příjezdu (tzv. jet leg syndrom). Je velmi prospěšný při řešení většiny případů nespavosti, ba dokonce omezuje negativní účinky radiace (např. při ozařování v průběhu léčby rakoviny!), snižuje riziko vzniku šedého zákalu, působí jako preventivní látka v případě prokázaného rizika rakoviny prsu i jako léčba žen rakovinou napadaných, omezuje negativní projevy chemoterapie při léčbě rakoviny, zdá se, že snižuje hladinu cholesterolu, a dokonce snižuje zvýšený krevní tlak, zlepšuje kvalitu spánku už i proto, že se nejedná spánek chemický jako v případě použití hypnotik, odstraňuje problémy při premenstruálním syndromu, uplatní se v kombinaci s minimálními dávkami progesteronu u žen v menopauze…jak vidíte, je toho skutečně hodně.
Důsledky nedostatečné produkce melatoninu:
Stárnutí – chronické nemoci z opotřebení (např. artróza),
Zhoršení imunity – chronická „civilizační onemocnění“ včetně rakoviny,
Deprese, nespavost – zhoršená reakce na časové posuny při cestování, zhoršení premenstruačního syndromu,
Horší činnost CNS – Alzheimerova choroba,
Biologické hodiny – rozsáhlé a obtížně specifikovatelné problémy.
Typické látky (a léky) způsobující pokles melatoninu:
Nesteroidní protizánětlivé léky – kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin), Ibuprofen a Indomethacin zcela zastavují noční produkci melatoninu.
Betablokátory – zcela blokují produkci melatoninu a zvyšují hladinu cholesterolu.
Kalcioví antagonisté a blokátory kalciového kanálu – rozšiřují cévy, blokují činnosti vápníku, ten však je nezbytný pro produkci melatoninu i růstového hormonu.
Léky proti úzkostlivosti – Diazepam (tj. Valium) a Alprazolam (tj. Xanax) blokují produkci melatoninu.
Antidepresiva a MAO inhibitory – Fluvoxamin, desipramin (Pertofran) a inhibitory MAO (Nardil) zvyšují produkci melatoninu, ale fluoxetin (Prozac) ji blokuje.
Vitamín B12 – velké dávky údajně snižují produkci melatoninu (kulturisté pozor – derivátem B12 je i dibencozid).
Kofein – nadbytek kofeinu snižuje hladinu melatoninu, proto způsobuje nespavost, arytmie a žaludeční potíže.
Kortikosteroidy – působí vážné poruchy spánku snížením produkce melatoninu.
Alkohol a tabák – snižuje melatonin.
Další otázka, která je nasnadě. Jak tedy může melatonin prodloužit život? Odpověď je prostá. Tím, že omezí tvorbu volných radikálů, stimuluje imunitní systém, chrání kardiorespirační systém, stabilizuje denní biorytmy, zlepšuje spánek, stimuluje produkci růstového hormonu, chrání před nádorovými onemocněními…
Jak tedy zvýšit produkci melatoninu?
vystavte se intenzivnímu slunečnímu světlu přes den (i proti depresím), v noci při spaní musí být absolutní tma, dejte si horkou koupel před spaním (tento postup je diskutabilní, protože se zvýší prokrvení mozku a tělesná teplota, sníží se únava a tudíž dojde nejen ke zvýšení produkce melatoninu, ale také růstového hormonu a může se stát, že spíš neusnete.)
Lze tedy zvýšit příjem melatoninu přirozenou stravou? Melatonin se vyskytuje nejen v živočišných produktech, ale dokonce i v některých potravinách rostlinného původu, např. v ovesných vločkách, cukrové kukuřici, rýži, zázvoru, banánech, ječmeni a případně i v potravinách s významně vyšším obsahem aminokyseliny tryptofan, což jsou především mandle, dýňová semínka, sójový sýr tofu a také mořská řasa Spirulina, sýr Cottage, krůtí a kuřecí maso. Zdá se, že nejpodstatnější by kupodivu mohly být ovesné vločky. Samotný tryptofan, byť v mírně vyšším obsahu, není zárukou podpory tvorby hormonu, protože se řídí jinými regulačními mechanismy, než je samotný příjem výchozí aminokyseliny v relativně malých množstvích. Nedoporučuji tudíž spoléhat na tryptofan nebo melatonin obsažený v běžné stravě.
Přirozené stimulanty tvorby melatoninu:
Vitamín B3 (niacin, resp. niacinamid) – u nás k dispozici ve významném množství v produktu s názvem NiacinaMate firmy Nature´s Plus – používá se před spaním, dávka je 100mg.
Vitamín B6 (pyridoxin) – volně prodejný v lékarnách se používá ráno v dávce okolo 20-50 mg.
Vápník + hořčík – použijte na noc 1000mg vápníku a 500mg hořčíku.
Použití nelékové formy čistého melatoninu – ideální řešení; podává se vždy asi 60 minut před spaním v dávce 1-3mg podle situace a v závislosti na subjektivní reaktibilitě; lze jej podávat několik dní po sobě nebo dokonce i dlouhodobě několik týdnů; v případě, že se vám ráno chce stále ještě spát, dávku snižte na polovinu.
Možné námitky proti použití melatoninu
Základní námitkou proti podávání hormonů, které nejsou identické s lidskými, je, že hormony jiných druhů na člověka neúčinkují Jistě ne zcela na 100%, ale i tak se zjistilo, že přesto dojde k významnému působení. To je případ včelí mateří kašičky. V případě melatoninu jde o látku tak chemicky jednoduchou, že účinkovat musí, i když se musí předávkovat, protože při podání ústy dochází ke značným ztrátám. Kromě toho se jedná o látku připravenou synteticky, takže není co řešit…
Melatonin byl považován za produkt „ryze“ živočišný. Nejnovější studie dokonce jako první potvrdili čeští vědci, dokazující, že melatonin produkují i některé rostliny. Riziko podávání živočišného melatoninu, který může být kontaminován viry, je anulováno, použitím rostlinného, případně syntetického hormonu – obě formy jsou plně funkční. Neobstojí ani napadání ve smyslu „neověřených a nafouknutých závěrů výzkumu“ – informace použité zde jsem čerpal ze dvou mimořádných, na tento hormon zaměřených vědeckých publikací, z nichž každá cituje stovky prací týkajících se jen melatoninu.
Zdroj: podle knih dr. Fořta